6. 5. 2013

DOMINIK GAJARSKÝ

Alechin vs. Capablanca

Host: MARIE LADROVÁ

Dominik Gajarský patří mezi umělce nejmladší, nastupující generace a je členem hudební skupiny Table. I přes to, že je stále studentem pražské AVU, má již za sebou několik zajímavých výstav. Ve své tvorbě se často vztahuje k avantgardě první poloviny minulého století, ať už vizuálně či tematicky.

Do Galerie 207 Dominik připravil hudební skladbu pro theremin, kterou zahrála Marie Ladrová.

Skladba je hudebním přepisem slavné šachové partie, kterou sehrál Alexandr Alexandrovič Alechin a José Raúl Capablanca v roce 1927. Bylo to poprvé, co Alechin porazil Capablancu v šesti partiích a stal se tak novým mistrem světa.

Touto performancí se autor opět vztahuje k třicátým letům dvacátého století, jak časově, ale hlavně spíše tematicky. Šachy byly oblíbenou hrou a někdy i tématem autorů jako byli Marcel Duchamp, Man Ray, Francis Picabia a také John Cage. Nejznámější umělecká díla týkající se šachů tvořil Marcel Duchamp, který byl nejlepším a nejvášnivějším umělcem hrajícím šachy. Jeho snem bylo stát se profesionálem a být nejlepším šachistou Francie, na což usilovně trénoval. Jeho lásku k šachům dokazuje i jeho výrok „ All artists are not chess players – all chess players are artists“ ( Ne všichni umělci jsou šachovými hráči – všichni šachoví hráči jsou umělci).

V roce 1968 se uskutečnila performance/šachová hra s názvem Reunión, kterou sehráli střídavě Marcel Duchamp a Teena Duchampová proti Johnu Cageovi. Organizátorem performance byl John Cage spolu s muzikanty Davidem Tudorem, Gordonem Mummaem a Davidem Behrmanem. Hra se hrála na speciálně připravené elektronické šachovnici vytvořené Lowellem Crossem, jež snímala pohyb jednotlivých figurek a převáděla jej na zvuk a světlo v reálném čase během šachového zápasu.

Dominik zvolil podobný způsob přepisu, kde jednotlivé tahy přepisoval do not a vznikla tak čistá skladba zapsaná v notách, kterou Marie Ladrová hrála. To, že performance měla klasický formát hudebního vystoupení, bylo velmi příjemné a celá akce působila až pietně, což podpořila i volba nástroje, který zní podobně jako zpěv. Theremin je také koncepčně vhodně zvolen, protože je to první bezdotykový nástroj, který byl vynalezen roku 1919. Bezdotykové hraní, jakási nehmotnost, je také zajímavým aspektem v souvislosti s již dávno ukončeným šachovým zápasem.

Myslím, že bylo velmi vhodné performanci koncipovat takto decentně, protože technicky náročná metoda, kterou v roce 1968 zvolil John Cage, by v současné době působila nejspíš trochu „diskotékově“ (pouze efektně) a neměla by takovou sílu.

text: Jan Nálepa

foto: Dominik Gajarský